Existují však firmy, které se chopily řešení alespoň některých z uvedených problémů – a nemusí přitom jít hned o nadnárodní korporace. Příkladem mohou být zemědělci z farmy Herálec u Humpolce, kteří se zaměřují na zlepšování kvality půdy a zadržení vody v krajině. Nyní chtějí začít s výrobou zemního plynu, který poslouží jako palivo pro místní autobusy.

Farma Herálec u Humpolce dbá na hospodaření šetrné ke krajině, na zdraví půdního mikrobiomu a obsah uhlíku v půdě. Herálečtí totiž do způsobu své práce zařadili takzvané regenerativní hospodaření. Zdravá půda bohatá na uhlík například zadrží mnohem více vody, než je v podmínkách dnešních farem běžné, což je při častějším střídání dlouhých veder a prudkých srážek stále důležitější. A jde zde nejen o zdraví půdy, ale také o zdraví ovzduší. Pomocí inovativních postupů v zemědělství totiž vážou do půdy oxid uhličitý (CO2), což je skleníkový plyn způsobující globální oteplování. Toho se jen za minulý rok v heráleckých polích podařilo uložit přes 300 tun.

Část plodin vypěstovaných na farmě míří společně s hnojem zdejšího dobytka do bioplynové stanice, kterou dohromady s farmou provozuje investiční společnost SUR LIE. Bioplynka od roku 2012 produkuje ekologickou elektřinu a také teplo, které je dále účelně využíváno v navazující potravinářské výrobě. Komplex je tak energeticky soběstačný, a tedy šetrný jak ekologicky, tak i ekonomicky.

Nyní se v Herálci rozhodli pro malou energetickou revoluci a rozšiřují bioplynku tak, aby kromě elektřiny dokázala produkovat rovněž biometan – plyn s vlastnostmi zemního plynu. I biometan bude vyráběn ekologicky z lokální herálecké biomasy.

„Herálec patří v České republice k pionýrům úpravy bioplynu na biometan (BioCNG), dlouhodobé zkušenosti v širokém měřítku u nás prakticky neexistují,“ říká manažer bioplynové stanice Ondřej Malinovský. „Naši bioplynku jsme dlouho ladili do nynější vysoké výkonnosti. Farmaření také věnujeme mimořádnou péči, a proto je pro nás důležité, aby i biometanová technologie perfektně fungovala. Výběrové řízení na dodavatele technologie upgradu bioplynu vyhrála firma Prodeval. Přepravní zásobníky biometanu a plnicí a výdejní zařízení BioCNG pak dodá společnost ADAST,“ doplňuje.

Jak to celé funguje? „Fermentací biomasy vzniká ve fermentační nádrži bioplyn, který bude pomocí technologie membránové separace s polymerovými membránami upraven na biometan. Membrány mají podobu tisíců drobných stébel uložených podélně v kovovém válci, do něhož je z jedné strany vtláčen bioplyn. V dutém stéblu se oddělují molekuly oxidu uhličitého a metanu. Výhodou této technologie je její vysoká účinnost, která převyšuje 99,3 procent. Konkrétně v Herálci musí být jednotka schopna zpracovat 105 až 210 Nm3 bioplynu za hodinu a vyrobit biometan s obsahem metanu více než 95 procent,“ popisuje proces manažer bioplynové stanice Ondřej Malinovský.

Biometan je většinou vtláčen do plynárenské sítě a využíván stejně jako zemní plyn. V Herálci se však bude ukládat do tlakových mobilních zásobníků BioCNG. Zásobníky budou převáženy do Jihlavy, kde se toto BioCNG stane pohonnou hmotou pro jihlavské autobusy. BioCNG je pokročilým biopalivem šetrným k životnímu prostředí, herálecká bioplynová stanice tedy bude vyrábět lokální 100% obnovitelný zdroj biopaliva, který své využití najde přímo v okolí.