Svátek má: Blanka

Politika

Velikost textu:

Zdeněk Zbořil: Přežijí divadla rok 2020?

Zdeněk Zbořil: Přežijí divadla rok 2020?

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom se mohli připomenout znovuotevření Národního divadla po požáru a rekonstrukci v roce 1883. Dá se tady najít nějaká analogie se současným stavem?

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
18. listopadu 2020 - 03:20

Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„To je dobrý nápad pro „historické okénko“ webu Prvnizpravy.cz. Podle vyjádření současných divadelníků se zdá, že  současné divadelní prázdniny, ke kterým dochází díky koronavirové pandemii, jsou horší než když vyhořelo Národní divadlo, než se podařilo jej znovu vymalovat a dát jej do pořádku. To je jako kdybychom zapomněli, že tehdy těch divadel nebylo tolik jako dnes, že to byly většinou kočující společnosti a Národní divadlo bylo v Praze v podstatě jediné, ke kterému se upírala ideologie českého národního hnutí v návaznosti na obrození a politické probuzení českého národa,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Kolik máme divadel dnes?
„Dneska, pokud se nemýlím, máme všech divadel na území České republiky asi 350, možná o nějakou desítku víc. Z toho je většina divadel dotována, někdy i ta, která jsou  komerčními společnostmi, ale stát na ně přispívá. A pak máme divadla, která jsou v gesci státu. Těch je asi třetina, ale dotace na všech 350 divadel se pohybují kolem částky trochu větší než čtyři miliardy korun ročně. O tom se těm, kteří opravovali vyhořelé Národní divadlo před drahnými lety ani nezdálo. Tehdy se  Národní divadlo stavělo z lidových sbírek. Vlastně nejenom lidových, dokonce František Josef I. přispěl svým dílem, to znamená i panovnický rod a hlava státu  přispěla, ale jinak se  to skutečně sbíralo korunka ke korunce,   anebo kámen ke kameni a bylo to jakési velké celonárodní hnutí,“ říká Zdeněk Zbořil.

Dnes by lidé také sbírali na divadla korunku ke korunce?

„Dneska to vypadá trochu jinak, dnes se spíš lidi díky nešťastným vystoupením některých divadelníků od divadel odtahují, ale možná je to také proto, že úroveň současného divadelnictví je jiná a jinak přijímaná než kdysi v roce 1883. Dneska uvedení Libuše v Národním divadle nevyvolá žádnou euforii, ale tehdy mezi třemi pražskými divadly to byl akt téměř národního sjednocení. S tou dnešní dobou je to zajímavé spojit také proto, že nejenom jednotlivá divadla se uměla o sebe dobře postarat a vydělávat,  ale některá jsou naopak, stejně jako v minulosti, ve stavu ohrožení a zřejmě i zaniknou, alespoň ta, která si nedokáží vymyslet nějaký program sebeprezentace.  Jako například olomoucká opereta s kaleidoskopem zpěvů na melodii francouzského šansonu, který měl v češtině  název „Podívej, kvete růže“. Ve francouzštině by to bylo optimističtější „l´important c´est la rose, l´important…“.  Mně se zdá jako kdyby se vytratila ta jistým způsobem archaická, starobylá, ale nicméně zažitá poetika českého divadla a zřejmě si z těch 350 institucí nejméně dvě třetiny budou muset hledat nové programy a nové způsoby své prezentace a sebeprezentace,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.


Centrum informací a statistik kultury vydává roční statistiku, která obsahuje i pasáže věnované  divadlu. V roce 2000 měla ČR 118 divadel a 121 stálých scén!! O 10 let později v roce 2010 bylo ve statistice uvedeno 151 divadel a 160 stálých scén.  O dalších 8 let později v roce 2018 bylo v provozu neuvěřitelných ,,182 divadel" a ,,174 stálých scén"!  Z toho je zřizovaných veřejným sektorem 39 divadel (89 stálých scén). Soukromých „kapitalistických“ divadel zřizovaných podnikateli  je ,,143" a spolků ,,85", obecně prospěšných společností 20.  Pouhých 941,5 milionu vybraly divadla za vstupné, 1,5 mld. dostala divadla dotace od státu, 0,5 mld. od krajů, 2,35 mld. od měst a obcí. Celkem to je za „normální“ necovidový rok 4,4 miliardy dotací, což znamená 25% soběstačnost.  Průměrná cena vstupenky je 280 Kč, dotace z veřejných prostředků na tuto vstupenku je 1100 Kč. To přece není normální! S nataženou rukou k Babišovi stojí frontu všichni herci a herečky, kteří chtěli emigrovat poté, co vyhrálo volby ANO.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)