Svátek má: Barbora

Regiony

Velikost textu:

V ČR byla řada havárií spaloven, hořela už i jihlavská

V ČR byla řada havárií spaloven, hořela už i jihlavská

Havárie provázejí celou historii provozu takzvaných moderních spaloven a nevyhýbají se ani České republice, kde bylo postiženo devět měst. Také Jihlava, kde občané usilují o referendum k spalovně komunálního odpadu, má již několik požárů za sebou.

Havárie spalovny v Lysé nad Labem
5.září 2014 - 11:00

Navíc ve všech třech fungujících spalovnách komunálních odpadů v ČR už minimálně jednou hořelo, naposledy v roce 2012 v té brněnské. Informovalo o tom hnutí Arnika.

Obzvláště varovný je podle něho rozsáhlý požár ve francouzském Fos-sur-Mer, kde do základů shořela velkokapacitní spalovna s roční kapacitou 400 tisíc tun odpadů. I přes tyto zkušenosti jihlavští politici neváhají prosazovat výstavbu další spalovny.

„Hlavní nebezpečí požáru spalovny tkví především v nekontrolovaném hoření odpadu a úniku nebezpečných látek. Jak odhaduje Program pro životní prostředí OSN, z tuny nekontrolovaně shořelého odpadu se do ovzduší může uvolnit až tisíc mikrogramů extrémně nebezpečných dioxinů v přepočtu na jejich toxický ekvivalent,“ shrnuje hlavní rizika vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík.

V Jihlavě před lety hořela například spalovna Motorpal, kdy byla její značná část zcela zničena. Požár se v ní opakoval i celkem nedávno – v roce 2007.

Dalšími nechvalně známými městy v Česku jsou třeba Chropyně, Liberec, hned několikrát hořelo ve Vyškově a ve Zlíně v roce 1997 lehla popelem spalovna celá. Nejnověji měla problémy spalovna v Lysé nad Labem, kterou musel provozovatel odstavit loni. Ne vždy šlo sice o spalovny komunálních odpadů, nicméně všechny tři, které v Česku stojí, už nějaká havárie postihla.

„Za haváriemi spaloven je možné najít celou řadu faktorů, ke kterým patří nedostatečné bezpečnostní normy, jejich nedodržování, vady na zařízení, lidská selhání i nepravděpodobné souhry okolnostní,“ přibližuje odborník Arniky na problematiku spaloven Matěj Man.

Některé z případů havárií dokládají i aspekty, na které žádný z politiků prosazujících výstavbu spaloven dosud ani nepomyslel, a sice vysokou cenu za dekontaminaci území znečištěného provozem spalovny.

„Jen vyčištění bunkru na odpad stálo ve francouzském Caligny v přepočtu přes 20 milionů korun,“ doplňuje Petrlík. V Itálii pro změnu jednu spalovnu zcela uzavřeli pro opakované delikty proti zákonům na ochranu životního prostředí. K něčemu podobnému došlo i na Ukrajině v Kyjevě. Palčivou otázkou podle nevládní organizace zůstává, zda by se k podobnému kroku rozhoupaly i české úřady.

Jihlavská radnice zastrašuje a kriminalizuje občany města

Vzhledem k materiálům, které se v areálech spaloven nacházejí, mohou mít havárie obrovský dopad na okolí. Ohroženo je jak zdraví obyvatel, tak životní prostředí. Ovšem i řádně fungující spalovna vypouští do ovzduší nebo prostřednictvím vlastních odpadů řadu nebezpečných látek. Patří k nim dioxiny, těžké kovy, ultrajemné pevné částice, na něž se vážou další škodliviny, nebo třeba kyselý chlorovodík.

"Náhodné požáry komunálního odpadu jsou důležitým tématem, ale nejčastěji k nim dochází na skládkách či dokonce na třídících linkách, kde jedovaté látky unikají nekontrolovatelně. Ve zcela menšinovém  počtu se pak vznítí odpad ve skladech spaloven, kde je však díky dostupným technologiím a filtracím výsledný dopad na životní prostředí oproti skládkám minimální," komentoval zprávu Arniky mluvčí Jihlavy Radek Tulis. Podle jeho tvrzení Jihlava výstavbu spalovny nepřipravuje.

(iza, foto: Archiv Arniky)