Svátek má: Nina

Komentáře

Michal Kraus

ekonom a politik

Kdy se úředníci na MŠMT v úseku podpory sportu naučí konečně počítat?

Je to jen pár dní, co jsem v článku „Podivné počty na MŠMT“ upozorňoval na to, jak špatně umí na MŠMT prostou aritmetiku, jedná – li se o vyčíslování dotací na podporu veřejné služby v oblasti sportu a pohybových aktivit.


Článek vznikl jako reakce na prohlášení současného ministra školství Plagy, který mj. tvrdil, že v roce 2017 se na podporu sportu podařilo profinancovat o více než 800 mil. Kč více než v roce 2016. Úředníci úseku podpory sportu na MŠMT, kteří tuto odpověď bezpochyby panu ministrovi připravili, se dopustili prvního rozpočtového faux pas a projevili značnou neznalost prostých počtů, protože je lehce doložitelné, že sportovní prostředí na svou činnost obdrželo formou neinvestičního programového financování v roce 2017 prakticky stejnou částku jako v roce 2016 (4,1 mld. Kč), tedy o 800 mil. Kč méně, než tvrdí úředníci a celkem o 1,9 mld. Kč méně, než kolik vláda slibovala ve státním rozpočtu na rok 2017.

Druhého rozpočtové faux pas se úředníci z úseku podpory sportu na MŠMT dopustili, když panu ministrovi vložili do úst, že do klubů doputovala v roce 2018 více než miliarda Kč, konkrétně 1,2 mld. Kč.

Pravdou je, že do poloviny roku 2018 kluby obdržely (přestože vládní usnesení o financování neziskových nevládních informací ukládá vyplatit veškeré dotace do 31. 3.) pouhých 385 mil. Kč., tj. necelou třetinu alokované částky.

Koncem června pak porada ministra schválila návrh na rozdělení 4. části finančních prostředků klubům ve výši 268 mil. Kč, ovšem s dovětkem, že materiál má povahu čistě informativního charakteru a nárok na dotaci vzniká příjemci až vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace, což se ve většině případů dosud nestalo.

Je tedy zcela zřejmé, že více než dvě třetiny klubů obdrží dotaci z MŠMT až ve druhé polovině (nebo spíše třetí třetině) letošního roku, přičemž je možné, dokonce pravděpodobné, že stejně jako v loňském roce, kdy nakonec nebylo klubům z alokované částky vyplaceno více než 125 mil. Kč, nebude tato částka klubům vyplacena celá. Právě toto značně zpožděné a nespolehlivé vyplácení nevyplácení dotací je pro kluby a TJ smrtící.

Třetím rozpočtovým faux pas, je však tvrzení, že podpora klubů se za poslední 4 roky ze strany státu navýšila hned 9x. Toho, kdo tohle na MŠMT spočítal, bych z ministerstva na hodinu vyrazil, protože díky takovýmto počtářským výkonům úředníku odboru sportu jsou dnes stíháni sportovní funkcionáři, kteří se v procesu přidělování dotací snažili jejich početní chyby a nesmysly opravit.

Pomatený úředník totiž zcela opomněl řadu organizačních a metodických změn, ke kterým v mezidobí došlo, takže při vytváření časové řady je třeba vzít v úvahu hned celou řadu faktorů, které porovnání financování sportovních klubů staví do zcela jiného světa.

Reálná situace roku 2018 je tedy taková, že zatímco dotace do sportu se proti letům 2016, 2017 navýší cca o 350 mil. Kč na 5, 45 mld. Kč (původní návrh rozpočtu však byl až 7 mld. Kč, přičemž většinu z 1, 5 mld. Kč zašantročila Kateřina Valachová před svým odchodem z ministerstva zkrácením návrhu rozpočtu sportu a převedením do jiných úseků MŠMT – inkluze apod.), kluby možná do konce roku 2018 dostanou dotace minimálně o 300 mil. Kč nižší než v roce 2016, což je jenom za poslední dva roky minimálně o 700 mil. Kč méně než při alespoň udržení úrovně roku 2016, což je navíc v zásadním rozporu s cíli a úkoly schválené vládou v Koncepci SPORT 2025.

Je tedy naprosto zřejmé, že navzdory zmateným počtům úředníků MŠMT to vše dohromady finančně značně poškodilo stovky klubů, které v roce 2017 z roku na rok buď nedostaly nic, nebo jen zlomek dotace 2016 a navíc pozdě, takže se mnohé dostaly do dluhové pasti, kterou pomalé vyplácení prostředků v roce 2018 ještě prohlubuje, a mnohé opravdu finančně kolabují.

Poslední počtářskou perlu a v pořadí již čtvrtého rozpočtového faux pas se pak dopustil  náměstek pro řízení sekce sportu a mládeže na MŠMT Karel Kovář, který v jinak skvělém a odborně vysoce kvalitním článku Moniky Ginterové tvrdil, že i ministerstvo školství si celkový finanční deficit uvědomuje, avšak podle něho se už ale přece jen něco mění – třeba se poslední dobou zlepšují investice do sportovní infrastruktury – ročně se opraví nebo postaví zhruba dvě stě sportovišť. 

Skutečnost je taková, že v roce 2017 nebylo opraveno či postaveno z prostředků MŠMT jediné sportoviště. V roce 2018 bylo dosud přiděleno celkem 31 mil. Kč na (slovy tři) sportoviště. V investičním programu V1 (40 tis. Kč – 10 mil. Kč) bylo pro rok 2018 zatím navrženo k financování celkem 95 a v programu V2 (10 – 20 mil. Kč) celkem 24 sportovních klubů.

I žák druhého ročníku ZŠ tak spočítá, že za dva roky má šanci na investiční dotaci celkem

119 sportovišť pro sportovní kluby, tj. průměr na jeden rok cca 60 sportovišť.

Pokud je pravdou, že na rok 2018 bude na investice vypsána avizovaná 1 mld. Kč (ani to však dosud nikdo nepotvrdil), ze které navíc jsou poněkud nepochopitelně dotovány na úkor sportovního prostředí obce, města a dokonce v případě Brna i statutární město (shodou okolností s dotací do ZŠ, kterou navštěvuje dcera Bývalé ministryně Valachové), připadá na sportovní spolky cca 700 mil. Kč (0,35 mld. Kč/rok).

To je zhruba 0,6% celkového objemu majetku ve vlastnictví sportovního prostředí, které činí asi 60 mld. Kč. Přitom na prostou údržbu je nezbytné ročně investovat minimálně 1,2%, tj. cca 720 mil. Kč/rok, na rozšířenou údržbu 2,4%, tj. 1,44 mld. Kč/rok. Vzhledem k tomu, že sportovní majetek má průměrné stáří cca 50 let a řadu let jsou výdaje na údržbu výrazně poddimenzované, je však vnitřní dluh na sportovním zařízení větší než 30 mld. Kč. Je tedy naprosto jasné, že sportovní  zařízení v majetku sportovních klubů v případě současného objemu prostředků na údržbu bude dále chátrat a vnitřní dluh se bude dále zvyšovat, a to zhruba o další 0,5 mld. Kč ročně.

Takže MŠMT si na rozdíl od tvrzení náměstka Kováře celkový deficit ve financování údržby, modernizace a rozšiřování sportovišť nejen neuvědomuje, ale ani jej, jak vidno, v rozporu s vládními Koncepcepcemi Sport 2025 či Sport 2020, nehodlá řešit.!!!! A dále hodlá blahosklonně přehlížet a tolerovat chátrání sportovních zařízení v majetku TJ a SK, ve kterých mají pro stát realizovat v rámci veřejné služby (tedy pro stát) sport a pohybové aktivity pro občany ČR. Sportovní prostředí tak vykonává pro stát veřejnou službu na dluh!!!

A tak nezbývá, než se ptát znova a znova - neměl už by se na MŠMT v úseku podpory sportu někdo naučit počítat a přestat škodit českému sportu a ekonomicky likvidovat sportovní kluby a tělovýchovné jednoty?

                                                                 Michal Kraus