Svátek má: Drahomíra

Komentáře

Zbyněk Fiala

žurnalista

Intervence a despocie

Americké zásahy na Blízkém východě způsobují situaci horší. Jděme od toho, píše dokonce i mluvčí americké pravice National Review.

Je těžké se vyjadřovat k událostem v Sýrii, protože na všech stranách se strašně lže. Jedni říkají, že chemický útok byl, druzí, že nebyl. Ale i kdyby byl, kdo ho spáchal? Zkoušel jsem najít nějakou reakci na tvrzení amerického webového Veterans Today, že byla zajata skupina amerických, saúdských a izraelských důstojníků v Sýrii a odhalen jejich sklad chemických zbraní, vyrobených v Německu, Británii a bůhvíkde ještě, které měly být použity pod falešnou vlajkou. Rusko prý sdělilo, že o propuštění zajatců je třeba jednat se syrskou vládou. Zprávu převzal Sputnik. Avšak o samotném VT se píší na webu ošklivé věci, například, že je protiizraelský, proíránský, extrémně pravicový, a dokonce tam prý někdo popíral holokaust.

Na druhou stranu, zaznamenal jsem mírnou změnu stylu v prohlášeních z amerických vládních míst, konkrétně ministra obrany Jamese Mattise, který jediný se zdá být u brzd hrozícího válečného konfliktu. Pod povrchem se jistě něco děje, co není řešitelné raketami. Zdrženlivost projevuje i Izrael, ale jak mi vysvětlil příspěvek v listu Haaretz, Izraeli jde o pokračující toleranci Rusů k případným náletům na Hizballáh.

Trvá také podezření, že o Sýrii tu až tak nejde. V každé ze zemí, která se tu do něčeho hrne, vidíme nějaký hluboký vnitropolitický konflikt, který je vhodno nějak přehlušit. Horlivost Britů není jen reakcí na zázračné vyléčení Skripalových, ale hlavně na patálie s Brexitem. Mluví se o podvodech při referendu, o nepovolené koncentraci peněz na masáž za pomoci dat ze sociálních sítí. Hlavně však nelze dodat to, co bylo před referendem slíbeno. Premiérka Mayová neumí chodit nad vodní hladinou, a tak stále nemá řešení, které by vyvedlo Británii z EU jako zemi silnější, hospodářsky zdatnější, a hlavně celou.

Americký prezident Donald Trump zkouší své hrozby udržovat ve virtuální rovině, vy do mě spiknutím s Ruskem, já do vás divokým tweetem. Tweet je určen voličům, zatímco skutečná rozhodnutí se filtrují v ochranné vrstvě Bílého domu.

Jiné starosti má i izraelský premiér Netanjahu. Je policejně vyšetřován – tohle se zdá být oblíbeným sportem nejen v Izraeli – a potřeboval by soustředit národ kolem vlajky, protože zkusí vyvolat předčasné volby.

Jenže bláznovství už bylo dost, a tak stojí za pozornost hlasy, které začínají volat k realismu.

Ranní hlášení Donalda Trumpa na tweetu, že se nebojí ruských pokusů zastavit lobující americké rakety, připomíná americkému časopisu National Review styl propagačního klipu zápasníka ve wrestlingu. Motivace?

„Zdá se mi nemožné dojít k jinému závěru, než že Donald Trump – přestože opakovaně tvrdil, že nic takového nechce – nyní chystá dramatickou akci v Sýrii a varuje Rusy, aby se tomu neodvažovali postavit, protože cítí, jak mu hoří koudel po policejní prohlídce kanceláře jeho právníka. Fajn, snažíte se mně přitisknout s tím žvástem o spiknutí s Ruskem, tak se tedy s Rusem utkám, kdo dál dočůrá…“ píše Michael Brendan Dougherty.

National Review je mluvčím amerických konzervativců, vlajkovou lodí pravice, a lze jej tedy vnímat jako pohled zevnitř. Komentátor listu tak vyjadřuje názor velké části americké veřejnosti, když píše, že by se měl přestat oslavovat obnovený Trumpův zájem o Sýrii, protože obvykle jde o podporu toho nejodpornějšího, co se v regionu najde.

Vyjadřuje se vlastně ke dvěma věcem, jak k oslavám Trumpovy válečnické rétoriky, tak k obavám, vyjadřovaným jinými autory, že z těch řečí zase nic nebude, žádná intervence...

„Jak to myslíte – žádná intervence? Spojené státy přece v Sýrii aktivně intervenují už půl desetiletí. Pašovali jsme tam zbraně. Naše zpravodajské agentury a ministerstvo obrany vybíralo a vybavovalo povstalecké skupiny. Máme tam nasazeny tisíce příslušníků zvláštních sil. To všechno bylo podniknuto pro rozšíření syrské občanské války a udělalo ji ještě delší a krvavější. To nebyla žádná intervence, když vláda USA schválila a financovala islamistickou skupinu Núr al-Din al-Zenkí, která se nechvalně proslavila videem, jak podřezává malého chlapce?“

Autor varuje před morálním hazardem, protože když budou tyto skupiny cítit podporu, budou nabízet ještě okázalejší zvěrstva, aby nezmizely ze zpravodajství. Také o původu chemického útoku v Dúma má autor pochybnosti.

„Západní komentátoři nám bleskově sdělili, že jedině Asád může provádět takové útoky proti rebelům z Džaiš-al-Islám (Vojsk Islámu). Ale není to tak dávno, kdy Kurdové – naši spolubojovníci proti ISIS – obvinili Džaiš-al-Islám z použití přesně stejných chemických zbraní, které měly být použity minulý víkend.“

Vysvětluje také, proč je tak málo přímého zpravodajství z míst, kde se tyto útoky odehrály.

„Každý západní civilista, který padne do rukou existujících povstaleckých skupin, jako jsou Vojska Islámu, bude použit na výkupné nebo jako návnada či lidský štít. Ve skutečnosti nevíme, co se děje v Dúmě, protože západní média přebírají fakta, která jim poskytují samotní povstalci. Je to doslova tak, že západní žurnalisté píšou zpravodajství o událostech syrské občanské války ze svých domovů v Londýně nebo New Yorku a mohou nakouknout do dějiště jen prostřednictvím chatu.“

Co by se tedy mělo udělat? Tady je doporučení National Review:

„Pokud máme opravdu starost o dodržování mezinárodních norem a životy občanů, a pokud má Trump opravdu starost o „dokonce i krásné malé děti“, nabízíme následující doporučení pro zahraniční politiku: Přestaňte podporovat Saúdskou Arábii v její špinavé a naprosto zbytečné válce, kterou chce obnovit loutkový režim v Jemenu, válce, která zahrnuje bombardování nemocnic a provádí blokádu Jemenu za epidemie cholery a nedostatku potravin na hranicích hladomoru. Přestaňte rozdmýchávat rozsáhlou válku v islámském světě mezi sunnity a šíity, která přináší moře krve, vyhání nemuslimy z regionu, a kam dorazí, tam vytváří ještě odpornější despocie.“

Zbyněk Fiala